Všechny možné zvuky jsou formováný za pomocí 5 samohlásek a zhruba 15 souhlásek s výjimkou alofonů a polosamohlásek. Jinak má zhruba 25 souhlásek.
あ | い | う | え | お |
か | き | く | け | こ |
さ | し | す | せ | そ |
た | ち | つ | て | と |
な | に | ぬ | ね | の |
は | ひ | ふ | へ | ほ |
ま | み | む | め | も |
や | ゆ | よ | ||
ら | り | る | れ | ろ |
わ | ゐ | ゑ | を | |
ん |
Nově zde můžete vidět ゐ a ゑ, které už v moderní japonštině nejsou.
Předem upozorňuji, že vývoj není až tak zřejmý u některých souhlásek, takže nad tím nedoporučuji moc přemýšlet.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
か | ka | ka | ka | ka |
き | ki | ki | ki | ki |
く | ku | ku | ku | kɯ |
け | ke | ke | ke | ke |
こ | ko | ko | ko | ko |
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
さ | sa/ʃa | sa | sa | sa |
し | si/ʃi | si/ʃi | ɕi | ɕi |
す | su/ʃu | su | su | sɯ |
せ | se/ʃe | se/ʃe | ɕe | se |
そ | so/ʃo | so | so | so |
Jak můžete vidět, ve staré japonštine byly 2 možné výslovnosti.
Buď jako neznělá postalveolární frikativa, nebo jako neznělá alveolární sykavka.
Ve střední japonštine se počet na neznělou postalveolární frikativu snížil z 5 souhlásek jen na 2, a to na し a せ.
V pozdějším stádiu střední japonštiny se tyto 2 souhlásky změnili na neznělou alveolopalatalní frikativu.
V dnešní japonštine se neznělá alveolopalatální frikativa udržela jen u souhlásky し.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
た | ta | ta | ta | ta |
ち | ti | ti/tʃi | ti/tɕi | tɕi |
つ | tu | tu | tu/tsu | tsɯ |
て | te | te | te | te |
と | to | to | to | to |
Ve staré japonštine byl jen jeden typ výlovnosti a て se nikdy nezměnilo.
Výslovnost ち byla zhruba v období Kamakura jako ti někdy v druhé polovině období Muromači se změnila na tɕi (afrikace). Situace byla jistě analogická v případě つ.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
な | na | na | na | na |
に | ɲi | ɲi | ɲi | ɲi |
ぬ | nu | nu | nu | nɯ |
ね | ne | ne | ne | ne |
の | no | no | no | no |
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
は | pa | ɸa | ha | ha |
ひ | pi | ɸi | hi/çi | çi |
ふ | pu | ɸu | ɸu | ɸɯ |
へ | pe | ɸe | he | he |
ほ | po | ɸo | ho | ho |
P se ve střední japonštine změnilo na neznělou bilabiální frikativu.
V pozdějším stádiu střední japonštiny se は、ひ、へ、ほ změnilo na prosté h zatímco u ひ přibyla nová varianta výslovnosti, a to jako neznělá palatální frikativa. Neznělá palální frikativa je podobná neznělé postalverolární frikativě, jediný rozdíl je artikulace těla jazyka, který je u ç trošku vyšší.
V moderní japonštine jen zmizela výslovnost hi u souhlásky ひ
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
ま | ma | ma | ma | ma |
み | mi | mi | mi | mi |
む | mu | mu | mu | mɯ |
め | me | me | me | me |
も | mo | mo | mo | mo |
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
や | ja | ja | ja | ja |
ゆ | ju | ju | ju | jɯ |
よ | jo | jo | jo | jo |
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
ら | ra/ɺa/ɾa/ɽa? | ra/ɺa/ɾa/ɽa? | ra/ɺa/ɾa/ɽa? | ra/ɺa/ɾa/ɽa? |
り | ri/ɺi/ɾi/ɽi? | ri/ɺi/ɾi/ɽi? | ri/ɺi/ɾi/ɽi? | ri/ɺi/ɾi/ɽi? |
る | ru/ɺu/ɾu/ɽu? | ru/ɺu/ɾu/ɽu? | ru/ɺu/ɾu/ɽu? | rɯ/ɺɯ/ɾɯ/ɽɯ? |
れ | re/ɺe/ɾe/ɽe? | re/ɺe/ɾe/ɽe? | re/ɺe/ɾe/ɽe? | re/ɺe/ɾe/ɽe? |
ろ | ro/ɺo/ɾo/ɽo? | ro/ɺo/ɾo/ɽo? | ro/ɺo/ɾo/ɽo? | ro/ɺo/ɾo/ɽo? |
Výslovnost souhlásky r tehdy není vůbec jistá. Je dost možné, že existovaly r/ɺ/ɾ/ɽ alofony pro r stejně jako dneska.
Mohly existovat všechny 4, jak můžete vidět nahoře, ale vůbec to není jisté. Navíc se neví, kdy jaký a kolik alofonů bylo použito v jakém období.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
わ | wa | wa | wa | wa |
ゐ | wi | wi/i | wi/i | i |
ゑ | we | we | je/e | e |
を | wo | wo/o | wo/o | o |
ゐ a ゑ už v moderní japonštině neexistují a nahradili je い a え.
ゐ a ゑ byly vyslovovány dvěma způsoby, dřiv jako wi/we/je a později i/e
Není jisté, jestli bylo v klasické japonštine を vysloveno jako wo nebo o.
V dnešní době je možné vyslovit を i s takovým hodně jemným w, je ovšem stále debata jestli tahle výslovnost je správná.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
が | ga | ga | ⁿga | ga |
ぎ | gi | gi | ⁿgi | gi |
ぐ | gu | gu | ⁿgu | gɯ |
げ | ge | ge | ⁿge | ge |
ご | go | go | ⁿgo | go |
V pozdějším stádiu střední japonštiny je uplatněný jev zvaný 鼻濁音
, což je prenazalizace při výslovnosti některých znělých souhlásek.
Dneska už přebývá jenom u souhlásky g.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
ざ | za | za | ⁿza | za |
じ | ʒi | ʒi | ⁿʑi | ʑi/dʑi |
ず | zu | zu | ⁿzu | zɯ/dzɯ |
ぜ | ʒe | ʒe | ⁿʑe | ze |
ぞ | zo | zo | ⁿzo | zo |
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
だ | da | da | ⁿda | da |
ぢ | di | di | ⁿdi/ⁿdʑi | dʑi/ʑi |
づ | du | du | ⁿdu/ⁿdzu | dzɯ/zɯ |
で | de | de | ⁿde | de |
ど | do | do | ⁿdo | do |
Během období Kamakura a dozadu byly ぢ/づ a じ/ず vyslovovány jinak. じ/ず jako frikativy a ぢ/づ jako plozivy.
Na konci období Muromači se začali ぢ/づ vyslovovat jako afrikáty.
Vzhledem k tomu, že ぢ/づ a じ/ず byly docela stejné ve výslovnosti a lidi nebyli až tak vzdělaní, se hlásky じ/ず a ぢ/づ začali vyslovovat stejně.
V moderní standartní japonštine zní již naprosto stejně. (viz. 四つが名)
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
ば | ba | ba | ⁿba | ba |
び | bi | bi | ⁿbi | bi |
ぶ | bu | bu | ⁿbu | bɯ |
べ | be | be | ⁿbe | be |
ぼ | bo | bo | ⁿbo | bo |
Opět vidíme prenazalizaci. To nám říka, že tu byl jakýsi trend v prenazalizovaní znělých souhlásek.
Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
---|---|---|---|---|
ぱ | pa | pa | pa | pa |
ぴ | pi | pi | pi | pi |
ぷ | pu | pu | pu | pɯ |
ぺ | pe | pe | pe | pe |
ぽ | po | po | po | po |
Stará japonština | Střední japonština | Moderní japonština | |
---|---|---|---|
ん | m | m/n/ɴ | ɴ/ŋ/m/ɲ//ĩ/n |
Ve staré japonštine se ん vyslovovalo spíš jako m.
V období Heian se objevila uvulární nazála ɴ. Vznikla přes přenášení slov od Číny.
V moderní japonštine vyslovujeme ん na základě následující souhlásky.
V případě n to může být buď znělá denti-alveolární nazála, nebo znělá alveolární nazála. Opět záleží na artikulaci následující souhlásky.
Starý zápis znaků 万葉仮名 převážně z období Nara nám napovídá, že kdysi existovalo 8 samohlásek v japonštině. V období heian se zřejmě tenhle počet snížil na pouhých 5.
V opozici je ale tábor ale fonologů, kteří tvrdí, že 8 samohlásek nemohlo existovat, vzhledem k tomu, že zní naprosto zvláštně, aby z jazyka z ničeho nic zmizely 3 samohlásky jen přes jedno období.
Hlásky e a o pravděpodobně byly vyslovovány jako je a wo do rané střední japonštiny
Discord: bejcek