Souhlásky a jejich vývoj

Všechny možné zvuky jsou formováný za pomocí 5 samohlásek a zhruba 15 souhlásek s výjimkou alofonů a polosamohlásek. Jinak má zhruba 25 souhlásek.

五十音図

Nově zde můžete vidět a , které už v moderní japonštině nejsou.



Starodobá výslovnost souhlásek

Předem upozorňuji, že vývoj není až tak zřejmý u některých souhlásek, takže nad tím nedoporučuji moc přemýšlet.

řada K

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ka ka ka ka
ki ki ki ki
ku ku ku
ke ke ke ke
ko ko ko ko

řada S

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
sa/ʃa sa sa sa
si/ʃi si/ʃi ɕi ɕi
su/ʃu su su
se/ʃe se/ʃe ɕe se
so/ʃo so so so

Jak můžete vidět, ve staré japonštine byly 2 možné výslovnosti.
Buď jako neznělá postalveolární frikativa, nebo jako neznělá alveolární sykavka.

Ve střední japonštine se počet na neznělou postalveolární frikativu snížil z 5 souhlásek jen na 2, a to na a せ.
V pozdějším stádiu střední japonštiny se tyto 2 souhlásky změnili na neznělou alveolopalatalní frikativu.

V dnešní japonštine se neznělá alveolopalatální frikativa udržela jen u souhlásky .


řada T

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ta ta ta ta
ti ti/tʃi ti/tɕi tɕi
tu tu tu/tsu tsɯ
te te te te
to to to to

Ve staré japonštine byl jen jeden typ výlovnosti a se nikdy nezměnilo.

Výslovnost ち byla zhruba v období Kamakura jako ti někdy v druhé polovině období Muromači se změnila na tɕi (afrikace). Situace byla jistě analogická v případě つ.


řada N

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
na na na na
ɲi ɲi ɲi ɲi
nu nu nu
ne ne ne ne
no no no no

řada H

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
pa ɸa ha ha
pi ɸi hi/çi çi
pu ɸu ɸu ɸɯ
pe ɸe he he
po ɸo ho ho

P  se ve střední japonštine změnilo na neznělou bilabiální frikativu.

V pozdějším stádiu střední japonštiny se は、ひ、へ、ほ  změnilo na prosté h zatímco u ひ přibyla nová varianta výslovnosti, a to jako neznělá palatální frikativa. Neznělá palální frikativa je podobná neznělé postalverolární frikativě, jediný rozdíl je artikulace těla jazyka, který je u ç trošku vyšší.

V moderní japonštine jen zmizela výslovnost hi u souhlásky ひ


řada M

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ma ma ma ma
mi mi mi mi
mu mu mu
me me me me
mo mo mo mo

řada J

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ja ja ja ja
ju ju ju
jo jo jo jo

řada R

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ra/ɺa/ɾa/ɽa? ra/ɺa/ɾa/ɽa? ra/ɺa/ɾa/ɽa? ra/ɺa/ɾa/ɽa?
ri/ɺi/ɾi/ɽi? ri/ɺi/ɾi/ɽi? ri/ɺi/ɾi/ɽi? ri/ɺi/ɾi/ɽi?
ru/ɺu/ɾu/ɽu? ru/ɺu/ɾu/ɽu? ru/ɺu/ɾu/ɽu? rɯ/ɺɯ/ɾɯ/ɽɯ?
re/ɺe/ɾe/ɽe? re/ɺe/ɾe/ɽe? re/ɺe/ɾe/ɽe? re/ɺe/ɾe/ɽe?
ro/ɺo/ɾo/ɽo? ro/ɺo/ɾo/ɽo? ro/ɺo/ɾo/ɽo? ro/ɺo/ɾo/ɽo?

Výslovnost souhlásky r tehdy není vůbec jistá. Je dost možné, že existovaly r/ɺ/ɾ/ɽ alofony pro r stejně jako dneska.
Mohly existovat všechny 4, jak můžete vidět nahoře, ale vůbec to není jisté. Navíc se neví, kdy jaký a kolik alofonů bylo použito v jakém období.


řada W

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
wa wa wa wa
wi wi/i wi/i i
we we je/e e
wo wo/o wo/o o

ゐ a ゑ už v moderní japonštině neexistují a nahradili je い a え.

ゐ a ゑ byly vyslovovány dvěma způsoby, dřiv jako wi/we/je a později i/e

Není jisté, jestli bylo v klasické japonštine を vysloveno jako wo nebo o.

V dnešní době je možné vyslovit を i s takovým hodně jemným w, je ovšem stále debata jestli tahle výslovnost je správná.


řada G

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ga ga ⁿga ga
gi gi ⁿgi gi
gu gu ⁿgu
ge ge ⁿge ge
go go ⁿgo go

V pozdějším stádiu střední japonštiny je uplatněný jev zvaný 鼻濁音びだくおん , což je prenazalizace při výslovnosti některých znělých souhlásek.
Dneska už přebývá jenom u souhlásky g.


Řada Z

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
za za ⁿza za
ʒi ʒi ⁿʑi ʑi/dʑi
zu zu ⁿzu zɯ/dzɯ
ʒe ʒe ⁿʑe ze
zo zo ⁿzo zo

Řada D

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
da da ⁿda da
di di ⁿdi/ⁿdʑi dʑi/ʑi
du du ⁿdu/ⁿdzu dzɯ/zɯ
de de ⁿde de
do do ⁿdo do

Během období Kamakura a dozadu byly ぢ/づ a じ/ず vyslovovány jinak. じ/ず jako frikativy a ぢ/づ jako plozivy.
Na konci období Muromači se začali ぢ/づ vyslovovat jako afrikáty.

Vzhledem k tomu, že ぢ/づ a じ/ず byly docela stejné ve výslovnosti a lidi nebyli až tak vzdělaní, se hlásky じ/ず a ぢ/づ začali vyslovovat stejně.

V moderní standartní japonštine zní již naprosto stejně. (viz. 四つが名)

Řada B

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
ba ba ⁿba ba
bi bi ⁿbi bi
bu bu ⁿbu
be be ⁿbe be
bo bo ⁿbo bo

Opět vidíme prenazalizaci. To nám říka, že tu byl jakýsi trend v prenazalizovaní znělých souhlásek.


Řada P

Stará japonština Střední japonština Střední japonština (pozdní) Moderní japonština
pa pa pa pa
pi pi pi pi
pu pu pu
pe pe pe pe
po po po po

Nazální souhláska N

Stará japonština Střední japonština Moderní japonština
m m/n/ɴ ɴ/ŋ/m/ɲ//ĩ/n

Ve staré japonštine se vyslovovalo spíš jako m.

V období Heian se objevila uvulární nazála ɴ. Vznikla přes přenášení slov od Číny.

V moderní japonštine vyslovujeme na základě následující souhlásky.
V případě n to může být buď znělá denti-alveolární nazála, nebo znělá alveolární nazála. Opět záleží na artikulaci následující souhlásky.

Něco o samohláskách:

Stará japonština

Starý zápis znaků 万葉仮名 převážně z období Nara nám napovídá, že kdysi existovalo 8 samohlásek v japonštině. V období heian se zřejmě tenhle počet snížil na pouhých 5.
V opozici je ale tábor ale fonologů, kteří tvrdí, že 8 samohlásek nemohlo existovat, vzhledem k tomu, že zní naprosto zvláštně, aby z jazyka z ničeho nic zmizely 3 samohlásky jen přes jedno období.

Střední japonština

Hlásky e a o pravděpodobně byly vyslovovány jako je a wo do rané střední japonštiny


Discord: bejcek