Všechny možné zvuky jsou formováný za pomocí 5 samohlásek a zhruba 15 souhlásek s výjimkou alofonů a polosamohlásek. Jinak má zhruba 25 souhlásek.
| あ | い | う | え | お |
| か | き | く | け | こ |
| さ | し | す | せ | そ |
| た | ち | つ | て | と |
| な | に | ぬ | ね | の |
| は | ひ | ふ | へ | ほ |
| ま | み | む | め | も |
| や | ゆ | よ | ||
| ら | り | る | れ | ろ |
| わ | ゐ | ゑ | を | |
| ん |
Nově zde můžete vidět ゐ a ゑ, které už v moderní japonštině nejsou.
Předem upozorňuji, že vývoj není až tak zřejmý u některých souhlásek, takže nad tím nedoporučuji moc přemýšlet.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| か | ka | ka | ka | ka |
| き | ki | ki | ki | ki |
| く | ku | ku | ku | kɯ |
| け | ke | ke | ke | ke |
| こ | ko | ko | ko | ko |
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| さ | sa/ʃa | sa | sa | sa |
| し | si/ʃi | si/ʃi | ɕi | ɕi |
| す | su/ʃu | su | su | sɯ |
| せ | se/ʃe | se/ʃe | ɕe | se |
| そ | so/ʃo | so | so | so |
Jak můžete vidět, ve staré japonštine byly 2 možné výslovnosti.
Buď jako neznělá postalveolární frikativa, nebo jako neznělá alveolární sykavka.
Ve střední japonštine se počet na neznělou postalveolární frikativu snížil z 5 souhlásek jen na 2, a to na し a せ.
V pozdějším stádiu střední japonštiny se tyto 2 souhlásky změnili na neznělou alveolopalatalní frikativu.
V dnešní japonštine se neznělá alveolopalatální frikativa udržela jen u souhlásky し.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| た | ta | ta | ta | ta |
| ち | ti | ti/tʃi | ti/tɕi | tɕi |
| つ | tu | tu | tu/tsu | tsɯ |
| て | te | te | te | te |
| と | to | to | to | to |
Ve staré japonštine byl jen jeden typ výlovnosti a て se nikdy nezměnilo.
Výslovnost ち byla zhruba v období Kamakura jako ti někdy v druhé polovině období Muromači se změnila na tɕi (afrikace). Situace byla jistě analogická v případě つ.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| な | na | na | na | na |
| に | ɲi | ɲi | ɲi | ɲi |
| ぬ | nu | nu | nu | nɯ |
| ね | ne | ne | ne | ne |
| の | no | no | no | no |
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| は | pa | ɸa | ha | ha |
| ひ | pi | ɸi | hi/çi | çi |
| ふ | pu | ɸu | ɸu | ɸɯ |
| へ | pe | ɸe | he | he |
| ほ | po | ɸo | ho | ho |
P se ve střední japonštine změnilo na neznělou bilabiální frikativu.
V pozdějším stádiu střední japonštiny se は、ひ、へ、ほ změnilo na prosté h zatímco u ひ přibyla nová varianta výslovnosti, a to jako neznělá palatální frikativa. Neznělá palální frikativa je podobná neznělé postalverolární frikativě, jediný rozdíl je artikulace těla jazyka, který je u ç trošku vyšší.
V moderní japonštine jen zmizela výslovnost hi u souhlásky ひ
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| ま | ma | ma | ma | ma |
| み | mi | mi | mi | mi |
| む | mu | mu | mu | mɯ |
| め | me | me | me | me |
| も | mo | mo | mo | mo |
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| や | ja | ja | ja | ja |
| ゆ | ju | ju | ju | jɯ |
| よ | jo | jo | jo | jo |
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| ら | ra/ɺa/ɾa/ɽa? | ra/ɺa/ɾa/ɽa? | ra/ɺa/ɾa/ɽa? | ra/ɺa/ɾa/ɽa? |
| り | ri/ɺi/ɾi/ɽi? | ri/ɺi/ɾi/ɽi? | ri/ɺi/ɾi/ɽi? | ri/ɺi/ɾi/ɽi? |
| る | ru/ɺu/ɾu/ɽu? | ru/ɺu/ɾu/ɽu? | ru/ɺu/ɾu/ɽu? | rɯ/ɺɯ/ɾɯ/ɽɯ? |
| れ | re/ɺe/ɾe/ɽe? | re/ɺe/ɾe/ɽe? | re/ɺe/ɾe/ɽe? | re/ɺe/ɾe/ɽe? |
| ろ | ro/ɺo/ɾo/ɽo? | ro/ɺo/ɾo/ɽo? | ro/ɺo/ɾo/ɽo? | ro/ɺo/ɾo/ɽo? |
Výslovnost souhlásky r tehdy není vůbec jistá. Je dost možné, že existovaly r/ɺ/ɾ/ɽ alofony pro r stejně jako dneska.
Mohly existovat všechny 4, jak můžete vidět nahoře, ale vůbec to není jisté. Navíc se neví, kdy jaký a kolik alofonů bylo použito v jakém období.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| わ | wa | wa | wa | wa |
| ゐ | wi | wi/i | wi/i | i |
| ゑ | we | we | je/e | e |
| を | wo | wo/o | wo/o | o |
ゐ a ゑ už v moderní japonštině neexistují a nahradili je い a え.
ゐ a ゑ byly vyslovovány dvěma způsoby, dřiv jako wi/we/je a později i/e
Není jisté, jestli bylo v klasické japonštine を vysloveno jako wo nebo o.
V dnešní době je možné vyslovit を i s takovým hodně jemným w, je ovšem stále debata jestli tahle výslovnost je správná.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| が | ga | ga | ⁿga | ga |
| ぎ | gi | gi | ⁿgi | gi |
| ぐ | gu | gu | ⁿgu | gɯ |
| げ | ge | ge | ⁿge | ge |
| ご | go | go | ⁿgo | go |
V pozdějším stádiu střední japonštiny je uplatněný jev zvaný 鼻濁音
, což je prenazalizace při výslovnosti některých znělých souhlásek.
Dneska už přebývá jenom u souhlásky g.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| ざ | za | za | ⁿza | za |
| じ | ʒi | ʒi | ⁿʑi | ʑi/dʑi |
| ず | zu | zu | ⁿzu | zɯ/dzɯ |
| ぜ | ʒe | ʒe | ⁿʑe | ze |
| ぞ | zo | zo | ⁿzo | zo |
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| だ | da | da | ⁿda | da |
| ぢ | di | di | ⁿdi/ⁿdʑi | dʑi/ʑi |
| づ | du | du | ⁿdu/ⁿdzu | dzɯ/zɯ |
| で | de | de | ⁿde | de |
| ど | do | do | ⁿdo | do |
Během období Kamakura a dozadu byly ぢ/づ a じ/ず vyslovovány jinak. じ/ず jako frikativy a ぢ/づ jako plozivy.
Na konci období Muromači se začali ぢ/づ vyslovovat jako afrikáty.
Vzhledem k tomu, že ぢ/づ a じ/ず byly docela stejné ve výslovnosti a lidi nebyli až tak vzdělaní, se hlásky じ/ず a ぢ/づ začali vyslovovat stejně.
V moderní standartní japonštine zní již naprosto stejně. (viz. 四つが名)
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| ば | ba | ba | ⁿba | ba |
| び | bi | bi | ⁿbi | bi |
| ぶ | bu | bu | ⁿbu | bɯ |
| べ | be | be | ⁿbe | be |
| ぼ | bo | bo | ⁿbo | bo |
Opět vidíme prenazalizaci. To nám říka, že tu byl jakýsi trend v prenazalizovaní znělých souhlásek.
| Stará japonština | Střední japonština | Střední japonština (pozdní) | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|---|
| ぱ | pa | pa | pa | pa |
| ぴ | pi | pi | pi | pi |
| ぷ | pu | pu | pu | pɯ |
| ぺ | pe | pe | pe | pe |
| ぽ | po | po | po | po |
| Stará japonština | Střední japonština | Moderní japonština | |
|---|---|---|---|
| ん | m | m/n/ɴ | ɴ/ŋ/m/ɲ//ĩ/n |
Ve staré japonštine se ん vyslovovalo spíš jako m.
V období Heian se objevila uvulární nazála ɴ. Vznikla přes přenášení slov od Číny.
V moderní japonštine vyslovujeme ん na základě následující souhlásky.
V případě n to může být buď znělá denti-alveolární nazála, nebo znělá alveolární nazála. Opět záleží na artikulaci následující souhlásky.
Starý zápis znaků 万葉仮名 převážně z období Nara nám napovídá, že kdysi existovalo 8 samohlásek v japonštině. V období heian se zřejmě tenhle počet snížil na pouhých 5.
V opozici je ale tábor ale fonologů, kteří tvrdí, že 8 samohlásek nemohlo existovat, vzhledem k tomu, že zní naprosto zvláštně, aby z jazyka z ničeho nic zmizely 3 samohlásky jen přes jedno období.
Hlásky e a o pravděpodobně byly vyslovovány jako je a wo do rané střední japonštiny
Discord: bejcek