一段活用動詞 (Slovesa jednostupňového ohýbání)

一段 slovesa jsou rozdělěna do dalších 2 skupin: 上一段 a 下一段 slovesa. 上一段 slovesa vždy nabírají samohlásku i ve všech 6 různých formách a 下一段 zase e.
V moderní japonštině je takových sloves hodně, v klasické japonštině takových sloves ovšem nacházíme něco okolo 11 (s výjimkou složených sloves).

上一段 slovesa:

Znaky Čtení Význam
着る きる Obléct si
似る にる Být podobný
煮る にる Vřít
干る ひる Být vysušený
嚏る はなひる/ひる Kýchnout
簸る ひる Oddělovat zrno od plev
見る みる Vidět
試みる こころみる Zkusit
顧みる かへりみる Podívat se na minulost, obávat se
後ろ見る うしろみる Starat se (o), podporovat
思ひ見る/惟る おもひみる Považovat, zvažovat
鑑みる かんがみる Vzít v potaz
射る いる Vystřelit
鋳る いる Odlít (odlitek)
居る いる Sedět, stát atd.
率る ゐる Vést
率ゐる ひきゐる Být v čele/vést
用ゐる もちゐる Použít, využít

Tohle je výpis těch nejčastějších 一段 sloves, nejsou to všechny, ale velká většina.

用ゐる je složené sloveso, které vzniklo spojením 持ち a 率る, ale můžeme to vidět i v jinších variantách které jsou 二段 slovesa: 用ふ nebo 用ゆ. Podobná věc se děje třeba u slovesa 試みる, které můžeme spatřit v 上二段 variantě: 試む.

Ohýbání:

Klasická japonština:

行 基本形 語幹 未然形 連用形 終止形 連体形 已然形 命令形
マ 見る 〇 み - i み - i みる - i みる - i みれ - i みよ - i
用法 ず/む たり 言い切る 時 ども 命令して言い切る

Moderní japonština:

行 基本形 語幹 未然形 連用形 終止形 連体形 仮定形 命令形
マ 見る 〇 み - i み - i みる - i みる - i みれ - i みよ/みろ - i
用法 ない/よう ます/た(だ)/て(で) 言い切る 時 ば 命令して言い切る

Podstatné je, že vždy zůstává み - i.

V moderní japonštině přibyl nový způsob 命令形, původně z východního dialektu.
Původní 命令形 ve staré japonštině (zhruba období Nara) ani neměl よ nebo ろ, ale mohli jsme よ přidat jako důraz, a to buď k 上一段 (i1) nebo 上二段 (i2) (viz 上代特殊仮名遣い (Speciální využití kany ve staré japonštině))
Po zániku 甲乙 začal zmatek mezi 未然形 a 命令形 一段 a 二段 sloves, takže se začala přidávat よ k 命令形 一段 a 二段 sloves, následně se to stalo neoddělitelným.

Kořen se opět nerozlišuje u sloves s dvěma hláskami.

Rozlišení:

Můžeme rozlišit přes neměnný 連体形 a 終止形 vždy končící na iru.


下一段 slovesa:

Kupodivu zde patří jen jedno sloveso, a to 蹴る.

Ohýbání

Klasická japonština:

行 基本形 語幹 未然形 連用形 終止形 連体形 已然形 命令形
カ 蹴る 〇 け - e け - e ける - e ける - e けれ - e けよ - e
用法 ず/む たり 言い切る 時 ども 命令して言い切る

Moderní japonština:

行 基本形 語幹 未然形 連用形 終止形 連体形 仮定形 命令形
カ 蹴る 蹴 ら/ろ - a/o り/っ - i る - u る - u れ - e れ - e
用法 ない/う ます/た(だ)/て(で) 言い切る 時 ば 命令して言い切る

V období Nara můžem najít tvar 連用形: くゑ. To nám napovídá, že dané sloveso mohlo být 下二段, takže v 終止形 bylo nejspíš jako くう.
Asi v období Heian je už ve tvaru ける. Změna mohla vypadat takhle: kuu - kuwe - kuweru - kweru - v období Kamakura: keru.
Jsou ale argumenty že se jako ける objevuje později. Slovesem 四段 (v dnešní době 五段) se stává v druhé části období Edo.

Rozlišení:

Můžeme rozlišit přes neměnný 連体形 a 終止形 vždy končící na eru. Ovšem je doporučeno si dané sloveso jednoduše zapamatovat.