Ohýbání:
Klasická japonština:
| 種類 | 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 | 活用語尾の種類 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ク活用形容詞 | 高し | たか(高) | (く) | く | し | き | けれ | 〇 | ク活用 |
| から | かり | 〇 | かる | 〇 | かれ | カリ活用 | |||
| シク活用形容詞 | 美し | うつく(美) | (しく) | く | し | しき | しけれ | 〇 | シク活用 |
| しから | しかり | 〇 | しかる | 〇 | しかれ | シカリ活用 | |||
| 用法 | (ば)/ず | なる/き | 言い切る | べし | ども | 命令して言い切る | |||
Celé 美し do kořenu nedáváme, zmizl by nám totiž 終止形.
Moderní japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 高い | たか(高) | かろ | かっ/く | い | い | けれ | 〇 |
| 美しい | うつくし(美し) | かろ | かっ/く | い | い | けれ | 〇 |
| 用法 | う | た/ない/なる | 言い切る | 時 | ば | 〇 | |
Rozdíl mezi ク活用形容詞 a シク活用形容詞
Na tohle je užitečná pomůcka, stačí dát variantu 形容詞 z moderní japonštiny do formy 連用形 a třeba přidat nějaké sloveso jako なる. Pokud vám tam zůstane し, je to v klasické japonštině シク活用形容詞, pokud vám tam し nezůstane, jedná se o ク活用形容詞.
Má to určité limitace, sloveso musí existovat už v klasické japonštině nebo musí mít moderní variantu. Navíc musíte znát jak se dané sloveso řekne v moderní japonštině.
Proto nejvíc doporučuji si vyhledávat hodně informací ve výkladovém slovníku.
高い - 高くなる - ク活用
美しい - 美しくなる - シク活用
同じ - 同じくなる - シク活用
Tohle 形容詞 je docela odlišné od většiny, nejenže nekončí na しい, ale také má znělou variantu し: じ. Díky téhle pomůcce můžeme ovšem odbourat veškerou ambiguitu.
Dále má 同じ další variantu 連体形 mimo き/かる: 同じ. Takže má celkem 3 varianty 連体形: 同じかる, 同じき a 同じ
同じ je používané v klasických japonských textech (和文), zatímco 同じき v čínských klasických textech (漢文).
未然形:
Existuje teorie, že 形容詞 ani 未然形 nemají, proto je く označené v závorkách. (Samozřejmě výjma (シ)カリ活用, to je spojení く + slovesa あり. Slovesa pochopitelně 未然形 mají.)
Je to zřejmě kvuli tomu, že 形容詞 spíš vyjadřují jakýsi kvalitativní stav než změnu stavu nebo něco, co se ještě nestalo. (Jak už víme, 未然形 dostala svůj název podle toho, že označuje stav, který ještě nenastal.)
Existuje i sufix ば, který se údajně pojí k 未然形, ale opět jsou názory odlišné. Někteří si myslí, že dané ば se napojovalo na 未然形, zatímco další si myslí, že na 已然形.
Ovšem tohle je docela široké téma. (viz. má se uznat 未然形 u 形容詞?)
連用形
連用形 く se používá s partikulemi a nebo adverbiálně, zatímco かり se používá s pomocnými slovesy.
連体形
連体形 き používáme, když chceme modifikovat nominál, zatímco かる používáme, když chceme napojit pomocné sloveso.
已然形:
Často se říká, že 已然形 (し)けれ je spojení く + あれ, tohle ovšem fonologicky nedává smysl. Jak víme, z く + あ vznikne ～か～, a ne ～け～.
Proto je zde teorie, že (し)けれ pochází ze 已然形 období Nara: け.
Byla zde ještě údajně alofonie (し)けれ: (し)かれ, která koexistovala do období Edo.
Už v polovině 10. století můžeme spatřit (し)けれ v poeziích.
天の川せゞの白浪高けれどたゞわたりきぬまつに苦しみ。(後撰和歌集, asi rok 951).
命令形:
命令形 bez přidání slovesa neexistuje, protože nemůžeme udělat rozkat, když nemáme žádné sloveso.
Speciální 形容詞:
Jsou 形容詞, které mají (シ)カリ活用 終止形 a 已然形. (Jak můžete vidět v tabulce nahoře, 終止形 a 已然形 normálně (シ)カリ活用 nemají)
Patří zde: 多し (多かり, 多かれ) a 無し (無かり, 無かれ).
Tyhle 形容詞 byly používaný hlavně z období Heian v básních (和歌) a příbězích (物語).
語幹用法 (Využití kořenu):
Vyjádření citového pohnutí za pomocí や (často s citoslovci jako あな), překládáme jako だなあ
あな心憂や - ああ、つらいなあ
Vyjádření důvodu za pomocí ～を～み konstrukce, překládáme jako ～が～ので
瀬を早み - 瀬の流れが早いので
を může být vynechané, takže pozor!
山高み - 山が高いので
V případě シク活用形容詞 používáme 終止形, ne kořen.
野をなつかしみ - 美しい野辺に心をひかれたので
Modifikátor nominálu
あなにくの男や - ああ、 気に入らない男だな
V případě シク活用形容詞 se používá opět 終止形.
をかしの御髪や - 素晴らしい御髪だな
Pro úplnost uvedu, že občas uvidíme slovo, které dané の po kořenu či 終止形 nemá (např. 長々し夜). Zde není 長々し bráno jako modifikátor, ale celé slovo 長々し夜 je bráno jako jedno.
Vytvoření podstatného jména za pomocí sufixu さ/み
恋しさ
(シ)カリ活用:
(シ)カリ活用 pochází z kombinace 連用形 く + ラ変 slovesa あり (高くあり - 高かり). To znamená, že kdyby došlo na ohýbání (シ)カリ活用, tak se to bude ohýbat úplně stejně jako klasické sloveso あり.
くあり se následně spojilo v かり. あり se začalo připojovat ke 形容詞 kvůli určitým nedostatkům, jako když se pomocné slovesa (třeba べし) nedokázali napojit, vzhledem k tomu, že se napojují jen ke slovesům. To je taky jeden z důvodů proč neuvidíte 連体形 v カリ活用 skoro vůbec, normální 連体形 už naplňuje funkci atributu.
Tohle je důvod dnešního minulého času かった (spojení く + あった).
Historie a vývoj 形容詞
V období Nara existuje sufix け pro 未然形 a 已然形.
(シ)カリ活用 (i když existuje) není moc používané.
Na konci období Heian se u シク活用形容詞 vyvynulo další し (美しし), což je v podstatě začátek zmizení rozdílu mezi ク活用 a シク活用.
Tahle změna začala v období Kamakura, kdy 連体形 tvar nahradil 終止形, následně se koncovka 連体形 začala vyslovovat jako prosté i.
美し - 美しし - 美しき - 美しい
System 形容詞 se poté již moc nezměnil.