カ行変格活用動詞 (Slovesa nepravidelného ohýbání řady KA):
Patří zde jen jedno sloveso: 来 (v moderní japonštině: 来る). Složená slovesa jsou možná (持て来, 出で来 atd.).
Tahle skupina je podobná skloňování 上二段活用, ale 未然形 a 命令形 se liší.
Opět nerozlišujeme kořen a ohebnou koncovku slovesa.
Ohýbání:
Klasická japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 已然形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 来 | 〇 | こ - o | き - i | く - u | くる - u | くれ - u | こ/こよ - o |
| 用法 | ず/む | たり | 言い切る | 時 | ども | 命令して言い切る | |
Moderní japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 来る | 〇 | こ - o | き - i | くる - u | くる - u | くれ - u | こい - o |
| 用法 | ない/よう | ます/た(だ)/て(で) | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る | |
Jedna zajímavá věc je, že v klasicke japonštině jsou 2 varianty 命令形. こ bylo používáno víc za období Nara, zatímco こよ se začíná používat víc a víc v polovině období Heian. V období Kamakura こよ již nahrazuje こ. こよ vlastně nejspíš vzniklo přes přidávání よ k 一段/二段 slovesům.
V období Muromači je již 命令形 こよ zkrácená na こい. Ve stejné době u slovesa 来 splývá 連体形 a 終止形 (連体形 tvar zůstává). Takže by se dalo říci, že dnešní ohýbání vzniklo někdy v období Muromači.
サ行変格活用動詞 (Slovesa nepravidelného ohýbání řady SA):
Patří zde 2 slovesa: す (v moderní japonštině: する), おはす (blizký ekvivalent v moderní japonštině: いらっしゃる). Složená slovesa jsou možná (心す, ものす, 軽んず).
Jako v moderní japonštině se す přidává k některým podstatným jménům, tím vytváří sloveso (v moderní japonštině: Suru sloveso).
Znělost す je možná (軽んず).
Tahle skupina je podobná skloňování 下二段活用, jenom 連用形 se liší.
Kořen a ohebná koncovka slovesa se nerozlišuje.
Ohýbání:
Klasická japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 已然形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| す | 〇 | せ - e | し - i | す - u | する - u | すれ - u | せ/せよ - e |
| おはす | 〇 | おはせ - e | おはし - i | おはす - u | おはする - u | おはすれ - u | おはせ/おはせよ- e |
| 用法 | ず/む | たり | 言い切る | 時 | ども | 命令して言い切る | |
Moderní japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| する | 〇 | し/せ/さ - i/e/a | し - i | する - u | する - u | すれ - u | せよ/しろ - e/i |
| 用法 | ない/よう/れる/ぬ | ます/た(だ)/て(で) | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る | |
V klasické japonštině byly 2 命令形: せ a せよ. せ je starší, せよ je novější.
V období Muromači se navíc objevuje další 命令形 varianta: せい (Kontrakce 命令形 せよ).
V období Edo už je moderní varianta: しろ, která byla původně ve východním dialektu.
Tahle změna se stala když se do 未然形 přidala dalši varianta: し. Tím analogicky podle 一段 sloves nabrala ろ.
V období Muromači opět 連体形 nahrází 終止形.
ナ行変格活用動詞 (Slovesa nepravidelného ohýbání řady NA):
Patří zde 2 slovesa: 死ぬ (v moderní japonštině: 死ぬ) a 往ぬ (také jako 去ぬ)(v moderní japonštině: 行ってしまう/亡くなる).
Tahle skupina je podobná skloňování 四段活用, ale 連体形 a 已然形 se liší.
Ohýbání:
Klasická japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 已然形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 死ぬ | し(死) | な - a | に - i | ぬ - u | ぬる - u | ぬれ - u | ね - e |
| 往ぬ | い(往) | な - a | に - i | ぬ - u | ぬる - u | ぬれ - u | ね- e |
| 用法 | ず/む | たり | 言い切る | 時 | ども | 命令して言い切る | |
Moderní japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 死ぬ | し(死) | な/の - a/o | に/ん - i | ぬ - u | ぬ - u | ね - e | ね - e |
| 用法 | ない/う | ます/た(だ)/て(で) | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る | |
往ぬ je dnes součástí dialektu z oblasti Kansai (ve významu přijít domů, což vzniklo zhruba někdy v období Muromači). Ve standartní japonštině (標準語) již neexistuje.
Změna Splynutí použití 連体形 a 終止形 (連体形 varianta vždy přežila a nahradila 終止形) tuhle slovesnou skupinu vynechala, takže proto vidíme 死ぬ v 終止形 a ne 死ぬる. Způsob skloňování z klasické japonštiny přetrvával až někdy do období Meidži. 四段 skloňování už ale můžeme vidět v textech z období Muromači.
ラ行変格活用動詞 (Slovesa nepravidelného ohýbání řady RA):
Patří zde hlavní 4 slovesa: あり (v moderní japonštině: ある), 居り (v moderní japonštině: 座っている/いる), 侍 り (v moderní japonštině: おそばにいる/ございます atd.) a いまそかり (také ve formě いますがり, いまそがり, いますかり a みまそかり atd.) (v moderní japonštině: いらっしゃる).
Tahle skupina je podobná skloňování 四段活用, jenom 終止形 se liší.
Ohýbání:
Klasická japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 已然形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| あり | あ | ら - a | り - i | り - i | る - u | れ - e | れ - e |
| 居り | を(居) | ら - a | り - i | り - i | る - u | れ - e | れ - e |
| 侍り | はべ(侍) | ら - a | り - i | り - i | る - u | れ - e | れ - e |
| いまそかり | いまそか | ら - a | り - i | り - i | る - u | れ - e | れ - e |
| 用法 | ず/む | たり | 言い切る | 時 | ども | 命令して言い切る | |
Moderní japonština:
| 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ある | あ | ら/ろ - a/o | り/っ - i | る - u | る - u | れ - e | れ - e |
| 居る | お(居) | ら/ろ - a/o | り/っ - i | る - u | る - u | れ - e | れ - e |
| 侍る | はべ(侍) | ら/ろ - a/o | り/っ - i | る - u | る - u | れ - e | れ - e |
| 用法 | ない/う | ます/た(だ)/て(で) | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る | |
をり je varianta ゐり.
侍り je zkrácenina ještě staršího slovesa 這いあり ve významu sloužit nadřízenému. いまそかり je zkrácenina slovesa 座 す処あり ve významu být. Obě slovesa jsou samozřejmě dost zdvořilé.
Změna z nepravidelného slovesa na 四段活用 proběhla někdy na konci období Heian až po období Kamakura, kdy 連体形 nahradila 終止形.
侍る a 居 る sice v moderní japonštině existují, ale už skoro vůbec se nepoužívají. いまそかり v moderní japonštině neexistuje.