Klasická japonština

上二段 slovesa:

上二段 slovesa nabírají vždy koncovku i nebo u (i, i, u, u, u, i). Většina 上二段 sloves jsou 上一段 slovesa v moderní japonštině.

Ohýbání:

Klasická japonština:

行	基本形	語幹	未然形	連用形	終止形	連体形	已然形	命令形
カ	起く	お(起)	き - i	き - i	く - u	くる - u	くれ - u	きよ - i
ヤ	老ゆ	お(老)	い - i	い - i	ゆ - u	ゆる - u	ゆれ - u	いよ - i
ハ	恋ふ	こ(恋)	ひ - i	ひ - i	ふ - u	ふる - u	ふれ - u	ひよ - i
用法			ず/む	たり	言い切る	時	ども	命令して言い切る

Moderní japonština:

行	基本形	語幹	未然形	連用形	終止形	連体形	仮定形	命令形
カ	起きる	お(起)	き - i	き - i	きる - i	きる - i	きれ - i	きよ/きろ - i
ア	老いる	お(老)	い - i	い - i	いる - i	いる - i	いれ - i	いよ/いろ - i
用法			ない/よう	ます/た(だ)/て(で)	言い切る	時	ば	命令して言い切る

老ゆ nabírá i v 未然形 a 連用形 kvůli absenci hlásky ji.

恋ふ již neexistuje v moderní japonštině.

Rozlišení:

Můžeme rozlišit přes 未然形 končící na i a 終止形 končící na u, nebo popřípadě za pomocí 連体形 nabírající る navíc.

下二段 slovesa:

下二段 slovesa nabírají vždy koncovku e nebo u (e, e, u, u, u, e). Většina 下二段 sloves jsou 下一段 slovesa v moderní japonštině. 下二段 má také pár jednoslabičných sloves (得, 経).

Ohýbání:

Klasická japonština:

行	基本形	語幹	未然形	連用形	終止形	連体形	已然形	命令形
ガ	逃ぐ	に(逃)	げ - e	げ - e	ぐ - u	ぐる - u	ぐれ - u	げよ - e
タ	捨つ	す(捨)	て - e	て - e	つ - u	つる - u	つれ - u	てよ - e
ア	得う	〇	え - e	え - e	う - u	うる - u	うれ - u	えよ - e
用法			ず/む	たり	言い切る	時	ども	命令して言い切る

Moderní japonština:

行	基本形	語幹	未然形	連用形	終止形	連体形	仮定形	命令形
ガ	逃げる	に(逃)	げ - e	げ - e	げる - e	げる - e	げれ - e	げよ/げろ - e
タ	捨てる	す(捨)	て - e	て - e	てる - e	てる - e	てれ - e	てよ/てろ - e
ア	得る	〇	え - e	え - e	える - e	える - e	えれ - e	えよ/えろ - e
用法			ない/よう	ます/た(だ)/て(で)	言い切る	時	ば	命令して言い切る

Některé 下二段 slovesa mohou končit na う ale nabírají ゑ v 未然形/連用形, takže pozor. Zároveň slovesa končící na ゆ nabírají え v 未然形/連用形 kvůli absenci hlásky je (植う).

Spousta 二段 sloves dokážeme změnit na 一段 za pomocí přidání る k 連用形.

Během období Kamakura, kdy 連体形 tvar nahradil 終止形 a ztratil se rozdíl v použítí, se 二段 slovesa začala pozvolna měnit na převážně 一段. V období Edo je změna z 二段 sloves na 一段 slovesa skoro dokončena.

Rozlišení:

Můžeme rozlišit přes 未然形 končící na e a 終止形 končící na u, nebo popřípadě za pomocí 連体形 nabírající る navíc.