動詞 (Slovesa)

Slovesa v japonštině jsou značně odlišné. Moderní japonština má 6 slovesných forem a 5 slovesné třídy, zatímco klasická japonština má 6 slovesných forem a 9 slovesných tříd. Zde si probereme jak fungovaly slovesa v klasické japonštine a jejich vývoj po moderní japonštinu. Předtím, než se opravdu pustíme do klasických sloves, pojďme si zopakovat základní slovesné formy a vysvětlit si pojmy jako 一段 slovesa.


Struktura sloves v japonštině:

Slovesa v japonštině se skládají z kořenu (語幹) a ohebné koncovky (活用語尾). Kořen je vyjádřen v kandži, zatímco ohebná koncovka v kaně.

Sloveso Kořen Ohebná koncovka sufix
書く 書 く 〇
書かない 書 か ない
書こう 書 こ う

Kořen tedy vždy zůstavá stejný. Ohebná koncovka slovesa se dokáže celkem ohýbat do 6 slovesných různých forem. Na základě dané formy se může napojit určitý sufix.

Slovesné třídy moderní a klasické japonštiny:

Moderní japonština má 5 slovesných tříd, klasická japonština jich má 9.

Moderní japonština Příklad Překlad Klasická japonština Příklad Překlad
五段活用 書く Pětistupňové ohýbání 四段活用 書く Čtyřstupňové ohýbání
上一段活用 見る Horní jednostupňové ohýbání 上一段活用 見る Horní jednostupňové ohýbání
下一段活用 食べる Dolní jednostupňové ohýbání 下一段活用 蹴る Dolní jednostupňové ohýbání
カ行変格活用 来る Nepravidelné ohýbání řady KA 上二段活用 起く Horní dvoustupňové ohýbání
サ行変格活用 する Nepravidelné ohýbání řady SA 下二段活用 捨つ Dolní dvoustupňové ohýbání
カ行変格活用 来 Nepravidelné ohýbání řady KA
サ行変格活用 す Nepravidelné ohýbání řady SA
ナ行変格活用 死ぬ Nepravidelné ohýbání řady NA
ラ行変格活用 あり Nepravidelné ohýbání řady RA

Slovesné formy:

Slovesné formy slouží pro napojení příslušného sufixu. Základních slovesných forem je 6. Celou dobu se budou používat japonské termíny. Tyhle formy byly pojmenovány podle jejich významu, ale významů a použití, které přenášejí, je hodně, takže bych nehledal v tom moc logiky.
Sufixy nebo další dodatky budou označené v závorkách.

Forma (moderní japonština) Příklad Překlad Forma (klasická japonština) Příklad Překlad
未然形みぜんけい 書か(ない) Irrealis forma 未然形みぜんけい 書か(ず) Irrealis forma
連用形 れんようけい 書き(ます) Adverbiální forma 連用形 れんようけい 書き(たり) Adverbiální forma
終止形 しゅうしけい 書く Terminální/koncová forma 終止形 しゅうしけい 書く Terminální/koncová forma
連体形 れんたいけい 書く(時) Atributivní/přívlastková forma 連体形 れんたいけい 書く(時) Atributivní/přívlastková forma
仮定形 かていけい 書け(ば) Kondicionální forma 已然形 いぜんけい 書けども Realis forma
命令形 めいれいけい 書け Imperativní forma 命令形 めいれいけい 書け Imperativní forma

Jak můžete vidět, je zde pár rozdílu. 已然形 již neexistuje a nahradil ho 仮定形. Také se liší většina sufixů.

Použití slovesných forem:

Forma (moderní japonština) (活用形かつようけい) Použití v moderní japonštině Forma (klasická japonština) Použití v klasické japonštině
未然形みぜんけい Vyjadřuje zápor, vůli 未然形みぜんけい Kdysi vyjadřovala proces, který ještě nebyl dovršen (未だ然らず - něco ještě není dokončeno - 未然形), pojí se sufixy jako ず, しむ, す, さす, る, らる, ば, ばや, なむ
連用形 れんようけい Za pomocí různých sufixu můze vyjadřovat 1. úctivost, 2. chtění, 3. domněnku, 4. omluvu, 5. negativní či pozitivní pocit, 6. soubežnost 2 dějů, 7. přípustku atd., Vytváří spojku mezi větami (中止法), Vytváří podstatná jména ze sloves (verbální substantivum), Může fungovat adverbiálně, funguje jako základ pro skládání složených sloves (např. 飲み込む) 連用形 れんようけい Pojí se sufixy jako つ, ぬ, たり, けり, けむ, たし, つつ, ながら, て, して, Funguje jako spojka mezi větami (中止法), Vytváří podstatná jména ze sloves (verbální substantivum), Je základem pro skládání složených sloves
終止形 しゅうしけい Ukončuje větu, Pojí se sufixy vyjadřující otázku, přemýšlení, předávání informací atd. 終止形 しゅうしけい Stroze ukončuje větu, pojí se sufixy jako べし, なり, らし, とも, や
連体形 れんたいけい Uděluje atribut nominálu, Vypadá stejně jako 終止形 連体形 れんたいけい Uděluje atribut nominálu, v klasické japonštině se tahle forma od 終止形 může lišit, Má schopnost nominalizovat (準体法) (逃げるが勝ち), Pojí se sufixy jako ぞ, や, か, の, atd., Oproti 終止形 vytváří docela otevřené/sugestivní ukončení věty
仮定形 かていけい Vytváří hypotetický kondicionál za použití sufixu ば 已然形 いぜんけい Kdysi vyjadřovala proces, který již je dovršen (已に然り- už je (něco) dokončeno - 已然形), Na rozdíl od moderní japonštiny vyjadřuje reálnou podmínku za pomocí sufixu ば, Pojí se další sufixy jako こそ, ど, ども
命令形 めいれいけい Vyjadřuje rozkaz 命令形 めいれいけい Vyjadřuje rozkaz, Pojí se sufix り

Dodatečné informace:

已然形: Na začátku vůbec neměla funkci kondicionálu. Až Někdy v období Muromači se 未然形 + ば začalo stávat čím dál tím méně používaným a postupně začalo být normou 已然形 + ば na hypotetickou podmínku. Ostatní použití odpadly. Takže nyní místo 已然形 (realis formy) máme 仮定形 (kondicionální formu).



Funkce 五十音図:

五十音図 je termín pro tabulku kany. Abychom pochopili následující informace, je užitečné rychle probrat obecné fungování téhle tabulky.

ワ行 ラ行 ヤ行 マ行 ハ行 ナ行 タ行 サ行 カ行 ア行
わ ら や ま は な た さ か あ ア段
ゐ り い み ひ に ち し き い イ段
う る ゆ む ふ ぬ つ す く う ウ段
ゑ れ え め へ ね て せ け え エ段
を ろ よ も ほ の と そ こ お オ段

行 ぎょう označuje vertikální řadu, zatímco 段 だん horizontální řadu. Takže イ段/カ行 je き. Nachází se na horizontální řadě イ a na vertikální řade カ, jak je vyznačeno nahoře. 行 obecně vyjadřuje začátek dané hlásky, zatímco 段 konec.



Slovesné třídy moderní japonštiny:

Slovesné třídy určují, jak se mají slovesa ohýbat do výše zmíněných forem. Slovesných forem v moderní japonštině je 5.

一段 (jednodstupňová) slovesa:

Tyhle slovesa se nazývají 一段, protože mají vždy ve všech 6 formách jenom jednu samohlásku. Jsou rozdělena na další 2 kategorie, a to 上一段 (horní jednostupňové sloveso) a 下一段 (dolní jednostupňové sloveso).

上一段 sloveso konči vždy ve všech formách na い. (い je analogicky výš na hiragana tabulce, takže horní jednostupňové sloveso.)下一段 sloveso končí vždy na え. (え je analogicky níž než い.)

Ohýbání:

上一段 slovesa:

行 (vertikální řada) 基本形 (slovníková forma) 語幹 (kořen) 未然形 連用形 終止形 連体形 仮定形 命令形
カ 起きる お(起) き - i き - i きる - i きる - i きれ - i きろ/きよ - i
用法 (způsob použití, jaké sufixy se napojují atd.) ない/よう ます/た/て 言い切る 時 ば 命令して言い切る

Podstatné je, že ve všech formách zůstavá き, takže je to horní jednostupňové sloveso.

下一段 slovesa:

行 基本形 語幹 未然形 連用形 終止形 連体形 仮定形 命令形
バ 食べる た(食) べ - e べ - e べる - e べる - e べれ - e べろ/べよ - e
用法 ない/よう ます/た/て 言い切る 時 ば 命令して言い切る

Neztratilo se nám べ, takže to je dolní jednostupňové sloveso.

Do kořenu nikdy nezařazujeme předposlední hlásku od る ve slovníkovém tvaru (イ段音/エ段音 v tomhle případě), zmizla by nám totiž ohebná koncovka (活用語尾) z 未然形 a 連用形. V případě, že má dané sloveso pouze 2 hlásky (見る/寝る), se kořen nerozlišuje vůbec.

命令形 končící na よ (起きよ/食べよ) zní staře a formálně v porovnání s 起きろ/食べろ, což je dnešním standartem pro 一段 slovesa.


五段 (pětistupňová) slovesa

Nazývame je tak, protože nabírají 5 různých samohlásek v 6 různých formách.

行 基本形 語幹 未然形 連用形 終止形 連体形 仮定形 命令形
カ 書く か(書) か/こ - a/o き/い - i く - u く - u け - e け - e
用法 ない/う ます/た(だ)/て(で) 言い切る 時 ば 命令して言い切る

Jak můžete vidět, mohou nabrat 5 různých samohlásek (a, o, i, u, u, e ,e).