Použití slovesných forem:
Forma (moderní japonština) (活用形) | Použití v moderní japonštině | Forma (klasická japonština) | Použití v klasické japonštině |
---|---|---|---|
未然形 | Vyjadřuje zápor, vůli | 未然形 | Kdysi vyjadřovala proces, který ještě nebyl dovršen (未だ然らず - něco ještě není dokončeno - 未然形), pojí se sufixy jako ず, しむ, す, さす, る, らる, ば, ばや, なむ |
連用形 | Za pomocí různých sufixu můze vyjadřovat 1. úctivost, 2. chtění, 3. domněnku, 4. omluvu, 5. negativní či pozitivní pocit, 6. soubežnost 2 dějů, 7. přípustku atd., Vytváří spojku mezi větami (中止法), Vytváří podstatná jména ze sloves (verbální substantivum), Může fungovat adverbiálně, funguje jako základ pro skládání složených sloves (např. 飲み込む) | 連用形 | Pojí se sufixy jako つ, ぬ, たり, けり, けむ, たし, つつ, ながら, て, して, Funguje jako spojka mezi větami (中止法), Vytváří podstatná jména ze sloves (verbální substantivum), Je základem pro skládání složených sloves |
終止形 | Ukončuje větu, Pojí se sufixy vyjadřující otázku, přemýšlení, předávání informací atd. | 終止形 | Stroze ukončuje větu, pojí se sufixy jako べし, なり, らし, とも, や |
連体形 | Uděluje atribut nominálu, Vypadá stejně jako 終止形 | 連体形 | Uděluje atribut nominálu, v klasické japonštině se tahle forma od 終止形 může lišit, Má schopnost nominalizovat (準体法) (逃げるが勝ち), Pojí se sufixy jako ぞ, や, か, の, atd., Oproti 終止形 vytváří docela otevřené/sugestivní ukončení věty |
仮定形 | Vytváří hypotetický kondicionál za použití sufixu ば | 已然形 | Kdysi vyjadřovala proces, který již je dovršen (已に然り- už je (něco) dokončeno - 已然形), Na rozdíl od moderní japonštiny vyjadřuje reálnou podmínku za pomocí sufixu ば, Pojí se další sufixy jako こそ, ど, ども |
命令形 | Vyjadřuje rozkaz | 命令形 | Vyjadřuje rozkaz, Pojí se sufix り |
Dodatečné informace:
已然形: Na začátku vůbec neměla funkci kondicionálu. Až Někdy v období Muromači se 未然形 + ば začalo stávat čím dál tím méně používaným a postupně začalo být normou 已然形 + ば na hypotetickou podmínku. Ostatní použití odpadly. Takže nyní místo 已然形 (realis formy) máme 仮定形 (kondicionální formu).
Funkce 五十音図:
五十音図 je termín pro tabulku kany. Abychom pochopili následující informace, je užitečné rychle probrat obecné fungování téhle tabulky.
ワ行 | ラ行 | ヤ行 | マ行 | ハ行 | ナ行 | タ行 | サ行 | カ行 | ア行 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
わ | ら | や | ま | は | な | た | さ | か | あ | ア段 |
ゐ | り | い | み | ひ | に | ち | し | き | い | イ段 |
う | る | ゆ | む | ふ | ぬ | つ | す | く | う | ウ段 |
ゑ | れ | え | め | へ | ね | て | せ | け | え | エ段 |
を | ろ | よ | も | ほ | の | と | そ | こ | お | オ段 |
行 označuje vertikální řadu, zatímco 段 horizontální řadu. Takže イ段/カ行 je き. Nachází se na horizontální řadě イ a na vertikální řade カ, jak je vyznačeno nahoře. 行 obecně vyjadřuje začátek dané hlásky, zatímco 段 konec.
Slovesné třídy moderní japonštiny:
Slovesné třídy určují, jak se mají slovesa ohýbat do výše zmíněných forem. Slovesných forem v moderní japonštině je 5.
一段 (jednodstupňová) slovesa:
Tyhle slovesa se nazývají 一段, protože mají vždy ve všech 6 formách jenom jednu samohlásku. Jsou rozdělena na další 2 kategorie, a to 上一段 (horní jednostupňové sloveso) a 下一段 (dolní jednostupňové sloveso).
上一段 sloveso konči vždy ve všech formách na い. (い je analogicky výš na hiragana tabulce, takže horní jednostupňové sloveso.)下一段 sloveso končí vždy na え. (え je analogicky níž než い.)
Ohýbání:
上一段 slovesa:
行 (vertikální řada) | 基本形 (slovníková forma) | 語幹 (kořen) | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
カ | 起きる | お(起) | き - i | き - i | きる - i | きる - i | きれ - i | きろ/きよ - i |
用法 (způsob použití, jaké sufixy se napojují atd.) | ない/よう | ます/た/て | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る |
Podstatné je, že ve všech formách zůstavá き, takže je to horní jednostupňové sloveso.
下一段 slovesa:
行 | 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
バ | 食べる | た(食) | べ - e | べ - e | べる - e | べる - e | べれ - e | べろ/べよ - e |
用法 | ない/よう | ます/た/て | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る |
Neztratilo se nám べ, takže to je dolní jednostupňové sloveso.
Do kořenu nikdy nezařazujeme předposlední hlásku od る ve slovníkovém tvaru (イ段音/エ段音 v tomhle případě), zmizla by nám totiž ohebná koncovka (活用語尾) z 未然形 a 連用形. V případě, že má dané sloveso pouze 2 hlásky (見る/寝る), se kořen nerozlišuje vůbec.
命令形 končící na よ (起きよ/食べよ) zní staře a formálně v porovnání s 起きろ/食べろ, což je dnešním standartem pro 一段 slovesa.
五段 (pětistupňová) slovesa
Nazývame je tak, protože nabírají 5 různých samohlásek v 6 různých formách.
行 | 基本形 | 語幹 | 未然形 | 連用形 | 終止形 | 連体形 | 仮定形 | 命令形 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
カ | 書く | か(書) | か/こ - a/o | き/い - i | く - u | く - u | け - e | け - e |
用法 | ない/う | ます/た(だ)/て(で) | 言い切る | 時 | ば | 命令して言い切る |
Jak můžete vidět, mohou nabrat 5 různých samohlásek (a, o, i, u, u, e ,e).